fbpx

44/1

44/1

Můj příběh

DEN 44/1

Na své...

44. narozeniny jsem vstával až v 9:45 hod. a hned jakmile jsem oživil mobilní telefon, začal jsem přijímat blahopřání.

Postupně začaly zvonit telefony. Mezi prvními byla i Verunka, se kterou máme takový rituál. Verunka totiž slaví narozeniny už 3.2., dva dny na to mám narozeniny zase já a aby toho nebylo málo, 7.2. slaví svátek právě Veronika. Takže si takhle už několikátým rokem přejeme navzájem a i když by někdo mohl říct, že na tom nejde nic nového najít, vždycky se během těchto pěti dní od srdce zasmějeme.

Odpoledne proběhlo v Salónu Fabien a v Potrefené Huse. Slavnostní oběd s mým synáčkem Matýskem. Když na mě čekal na zastávce MHD na Dlouhé ulici a já byl asi 5 metrů od něj, všiml jsem si holuba, který pochodoval přede mnou. A v tu chvíli jsem si vzpomněl na malé děti, které kousek před holubem dupnou a ještě zakřičí, aby se holub lekl a uletěl. Tak jsem to udělal taky.  Smích…

Matty se za mě asi na chvíli zastyděl, ale kdybych se chtěl ještě víc odvázat, tak bych toho holuba pronásledoval dál.

Přijal jsem ještě pár blahopřejných telefonátů a večer poseděl s kamarády u pivka. Ale co chci hlavně říct je to, že mě moc potěšilo, kolik lidí si udělalo alespoň maličko čas na to, aby napsali nebo zavolali. Moc si toho vážím a děkuji.

PŘIHLAŠTE SE K ODBĚRU NOVINEK

*Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami užívání webu.

Shlédnutí: 21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..