
Dnešní rubrika Tipy na výlety bude spíš turistika jako blázen. Vyrazíme na vrchol, který spadá do pohoří Nízké Tatry, je na Slovensku a jmenuje se Kráľova hoľa a je ve výšce 1948 m. Není tady žádná hospoda, ani moc turistů, ale za to budeš mít luxusní výhledy. Všechno se to semlelo díky pravděpodobně poslední jízdě lokomotiv Bobina. Zpáteční vlak byl už obsazený, tak jsem si řekl, že strávím dvě noci v Tatrách a na místech, které miluju. Na ubytování jsem jel autobusem a tímto děkuji panu řidiči za fajn pokec. Dorazil jsem včas. Na startu mojí trasy z obce Liptovská Teplička jsem se dal do řeči s místní obyvatelkou, která se ptala, jestli jdu sám. Trošku jsem se tomu divil, ale po pár metrech jsem pochopil, proč se ptala. Tabule s nápisem Pozor medveď! se jen tak nevidí. A mimo to tady můžeš vidět i Zemiakové sklepy (slouží k úschově zeleniny), kterých je už tolik, že je v obci začali evidovat a dali jim evidenční čísla. Stejně jako stodolám. Jinak je Liptovská Teplička hezká obec a v zimě tu funguje i lyžařský vlek.

Cesta na vrchol Kráľova hoľa, je na začátku pořád po rovině, jakmile se vejde do lesa, začíná dlouhé stoupání. Odpočíval jsem ve stínu a kolem mě létalo snad 50 motýlů. Prostě paráda! V tu chvíli šla okolo rodinka z Polska. Všichni tři měli turistické hole. Já ne. I když doma je mám, nějak na ně vždycky zapomenu a teď jsem toho litoval. Po pár metrech totiž následoval přechod přes Čierny Váh a tady by se mi trekingové hole hodily. Tak jsem nakonec šel v botách. Bohužel jsem neměl ani svoje boty Prabos, které by mi určitě udržely nohy v suchu. Nakonec jsem to přežil. Pak ještě následovalo několik popadaných stromů, ale vždycky to šlo obejít. Polskou rodinku jsem potom předběhl v úseku na louce plné borůvčím. Borůvek je po cestě nahoru opravdu hodně, takže v srpnu se tam vyplatí šplhat. Na vrcholu Kráľova hoľa jsem se jim nabídl, že je vyfotím, jestli budou chtít. A tak se taky stalo. Výhledy jsou tady vážně luxusní a i když to převýšení bylo 900 m, stálo to za to.

Taky jsem se tady seznámil s jednou mladou holkou, která šla poprvé sama na túru. Na otázku, jaký z toho má pocit, odpověděla, že úžasný. A jako všichni single výletnici vyzdvihla, že si jde tam, kam chce a nikoho nezdržuje. Na vrcholu Kráľova hoľa jsem si dal malou svačinku a i když jsem se tou samou trasou nechtěl vracet, šel jsem po zelené turistické značce zpět. Možná i díky tomu, jsem viděl asi deset metrů ode mě medvěda, na kterého upozorňovala cedule na začátku mojí túry. Vzhledem k tomu, že mě medvěd zbystřil jako první, nestihl jsem se ani bát. I tak jsem měl cestovní pojištění za 53,- Kč. Tak jsem byl v klidu. Na překonání Čierného váhu jsem si po cestě našel dva klacky a 4 km před ubytováním (píšu o něm tady) jsem si lehl do trávy a užíval si přírodu. Najednou kolem projížděla ta polská rodinka. Ptali se, jestli nechci svézt. Hezky jsem poděkoval a odmítnul. A to jsem ani netušil, že rodinka bydlí na stejném penzionu a že druhý den to bude zrovna to páté auto, které mi "na stopa" zastaví a sveze mě až do Liptovského Mikuláša.