Ondřejník: Vlakem ze Zlína (tip na výlet #36)
Moravskoslezský kraj, Beskydy 🇨🇿
- Vlasťa Macík
Hurá za sněhem na Ondřejník
Cesta ze Zlína za teplem
Mrzne až praští 
Je -6°C. Trolejbus z Jižňáků se pohyboval stylem přískokem vpřed a já při cestě na nádraží přemýšlím, jestli nejet tímto trolejbusem rovnou do Otrokovic. Přece tam nebudu půlhodinu mrznout! Jedu vlakem.
Jenže! Vlak na trase Vizovice - Otrokovice byl zrušený.
Takže se vracím na zastávku a jedu trolejbusem. Spolu se mnou učitel s děckama a skupinka japonských studentů. V Otrokovicích jsme 15 minut před příjezdem vlaku EC, se kterým se svezu až do Ostravy.
Ve vlaku je hezky teplo a poté, co posnídám buchty s povidly, dostanu nápad, že si zajdu do restauračního vozu na cappuccino.
Nezajdu! Přechod do dalšího vagónu na polské jednotce nefunguje 
Asi taky zamrzl.
Přesedám v Ostravě. Ve vlaku směr Frenštát pod Radhoštěm se mě paní průvodčí ptá, jestli jedu na Pustevny na ledové sochy. Prý to dnes začíná.
Konečně jsem si mohl dát kafe
Setkání u lesního baru
Noooo, tak tam určitě nejdu, protože tam bude miliarda lidí 😃 Na kávu mě nakonec pozval majitel lesního baru po cestě na Ondřejník. Maličko jsem se mu připomněl, že jsme se potkali během Covidového divadla, že jsem s ním točil malý rozhovor a že mi říkal příběh o pokusu, při kterém myši dostaly úplně všechno a jak se nakonec vyhubily. Pak jsem zmínil to, že moje cestování jsem povýšil o level výš a že jezdím vlakem po Evropě. Počkejte, to mě zajímá, povídá. Dáte si kafe? Pokecáme o tom 😃. Nebyl jsem tam dlouho. Za nějakých 10 minut už jsem pokračoval v cestě. U Roubenky Ondřejníček bylo asi 80 lidí, na samotném Ondřejníku (889 m n. m) asi 20 a na Skalce (964 m n.m) 6 😃 Na dvou posledních zmiňovaných místech totiž není žádná hospoda 😃
Tipy pro klidnou cestu
Z vrcholu Ondřejník na Skalku
Vrcholy a falešný vrchní
Z vrcholu Ondřejník jsem to vzal po modré a žluté turistické značce přes vrchol Skalka. Konec mojí dnešní túry byl potom v Kunčičkách pod Ondřejníkem. Pár metrů od vlakové stanice je Pivovarnická hospoda Ogar, kde vaří vlastní pivo a je možnost se tady najíst. Každopádně, nesmeky proti uklouznutí byly potřeba. Rozhlížím se, kam si sednu a vidím, že je tam jeden volný stůl, ale s rezervací. Jenže už na jednu odpoledne a teď bylo 15:15 hod. Zeptal jsem se proto pána u vedlejšího stolu, jestli je to volné a on odvětil, že neví. Ježín, pardon. Omlouvám se, říkám. Vypadáte jako číšník 😃😂 Do odjezdu vlaku mi zbývalo 17 minut, tak jsem si dal malou kofolu na žízeň a jejich jedenáctku 🍺 na chuť. Rovnou jsem to raději zaplatil. Jedenáctka nebyla špatná. Když jsem odcházel, rozloučil jsem se i s pánem, který vypadal jako číšník. Platil jsem u kolegy, zmínil jsem hlášku z filmu Vrchní prchni. 😃😂 No, smáli jsme se všichni. Pak jsem měl dvě možnosti. Buď zvolit jízdu vlakem se čtyřmi přestupy nebo se dvěma s tím, že pojedu dýl o půlhodiny. Vyhrála druhá možnost.