Paříž: Moje zkušenosti a tipy na poznávací zájezdy
Francie 🇫🇷
Spontánní nápad na výlet do Paříže
Místo zájezdu, na vlastní pěst
Vidím to jako dnes. Bylo to na podzim 2024 a ve Zlíně, tak jako po celé naší republice, v ten den pršelo. Seděl jsem s kamarádkou u snídaně v baru Retro a díval se na ulici. Většinou si sedáme hned k oknu, abychom měli výhled na ulici a na kolemjdoucí lidi. To víš, zvědaví Vodnáři!
A jak tak koukáme ven, jak padá listí ze stromů a jak na něj dopadají kapky deště, říkám jí:”Tohle ve mně evokuje Paříž. V Paříži jsem ještě nebyl.” A kamarádka zasněně povídá:”Já taky ne.”
Bylo úterý ráno a ve čtvrtek navečer už jsem měl koupenou letenku do Paříže, s dopravou z letiště a na letiště Beauvais, a hlavně zamluvené ubytování.
Moje ubytování v Paříži
Tip na hotel bez cestovky
Tento hotel můžu doporučit. Od centra Paříže je sice vzdálený 7,4 km, ale je kousek od metra i od vlakové stanice. Když jsem přišel na recepci a se základní větou francouzštiny řekl, že se jmenuju Vlastislav Macík, pak anglicky hláskoval příjmení a nakonec dodal jen Booking.com, pochopil jsem z intonace v hlase a mimiky ve tváři recepční, že se něco děje. Dobrali jsme se k tomu, že na hotel je v rekonstrukci a že jestli chci, vrátí mi celou částku za ubytování. Když mi potom klepáním tužky o stůl (asi 3 vteřiny mezi každým klepnutím) předváděla, jaký hluk je přes den v hotelu, s úsměvem jsem prohlásil:”No problém”.
Byl to zase zážitek z Paříže
Zkušenosti z Versailles
Co si budem. U Eiffelovy věže bylo dost turistů, i když okolí právě zvelebovali dělníci. Koupil jsem si jednu jednodenní jízdenku, se kterou jsem zamířil až do Versailles a pak jsem si podle potřeby kupoval samostatné jízdenky.
Právě při procházce po Versailles jsem ušel asi nejvíc kilometrů. Viděl jsem, že na druhé straně je vlaková stanice, ze které bych mohl jet zpět na ubytování. Stanice tam byla, ale protože na konci probíhala rekonstrukce, nedalo se k ní dostat. Tak zase zpět!
Unavený z celé túry mi padlo na mysl, že bych si dal horkou vanu. Jenže na pokoji byl jen sprchový kout. Přivolal jsem si to! Přestěhovali mě totiž do pokoje s vanou. I když to byl skvělý zážitek, musím se přiznat, že v Londýně se mi líbilo o kousek víc.
