
Poněkud netradičně začala moje cesta na vrchol Velká Javořina a rozhlednu Jelenec v Bílých Karpatech, na kterou mi dal tip (asi tři dny zpátky) můj kamarád Peťa Hůrka. Takže Peťo díky. Než jsem ovšem vystoupil na zastávce v obci Strání - Květná, stihnul jsem volat záchranku. Co se stalo? Naštěstí nic katastrofického. Pán na vlakové stanici zakopl o kufr a rozbil si maličko nad obočím hlavu, ale všechno dobře dopadlo. Nebyl jsem jediný, který se snažil pomoct a to si myslím, že je hodně fajn. Pořád je mezi námi dost lidí, kteří nejsou lhostejní k ostatním. Nasedl jsem na vlak směr Uherský Brod a odtud pokračoval autobusem do už zmiňované obce Strání - Květná. A to jsem ještě netušil, že tohle není dnešní poslední adrenalin, který mě čeká. V místní jednotě jsem si ještě koupil oslazenou, 1,5 litru velkou vodu, nějaký rohlík se salámem na svačinu, taky tatranky a vydal se po zelené turistické značce na vrchol Jelenec 925 m.

No krpál to byl pořádný! Chápej jako pořádný kopec s ještě lepším převýšením. Už při vstupu do lesa jsem odhazoval všechno oblečení, díky kterému jsem se jenom potil. Zase na druhou stranu, když jdeš do hor, musíš počítat s každým počasím. Procházel jsem chráněnou krajinnou oblastí a navíc úsekem, kde je vstup na vlastní nebezpečí, kvůli padajícím stromům. Zhruba po dvou hodinách jsem dorazil k rozcestníku, který ukazoval, že na Holubyho chatu je to 1 km a dál po zelené na vrchol Velká Javorina 970 m. Ukazatel na rozhlednu Jelenec tam nebyl, i když vyšlapaná cesta nasvědčovala tomu, že se tím směrem dá v klidu někam dojít. Ani ne půl hodinu to trvá k Nahoru totiž nevede klasické schodiště, jak je zvykem, ale takový ten kolmý žebřík s půlkruhovými opěrami, vždy po dvou metrech. Z jednoho patra do druhého je to krásných 8 metrů a věř, že je to náročnější na fyzičku. Pořádně se musíš držet nejen, když se šplháš nahoru, ale taky při cestě dolů.

Vstup je na vlastní nebezpečí! Mysli na to. Přiznám se dobrovolně, až nahoru jsem tentokrát nevylezl. Klepaly se mi kolena už jen ve druhém patře a hlavně jsem věděl, že potřebuju ještě sílu na to, abych se dostal dolů. Když jsem byl konečně dole, napadlo mě jen jedno jediné. Tohle je místo, které je lepší než kdejaká posilovna. Mysli na to a klidně si pro začátek dej jen první patro. Pamatuj, že vstup je na vlastní nebezpečí. Po tomto zážitku, jsem se vydal směr Holubyho chata. Procházka mezi lány Medvědího česneku je taky mazec. I když nebyla sezóna, pivo i kyselici jsem si dát mohl. Pokud tady budeš chtít jíst, bude lepší mít v hotovosti €, ale dá se platit i kartou. Od Holubyho chaty už je to jen kousek k vysílači na Velké Javořině a na samotný vrchol 970 m. Menší déšť a bouřka v dáli mě ujistili, že bude lepší se vydat směr autobusová zastávka Horní Němčí, rozcestí Velká Javořina.