Zpoždění 120 minut

Panoramatický vůz

Tento víkend strávím v Ostravě. Moderuju tady Čokoládový festival, tak se těším. Kupodivu se balím a žehlím trička až dnes ráno. Musím si proto odpustit přípravu míchaných vajíček. Snídám jogurt, bílou papriku se salámem a s Čedarem. Naštěstí všechno klape tak, jak má. V Otrokovicích na nádraží se ovšem zhrozím zpoždění vlaku. Na světelné tabuli je informace, že má vlak 120 minut zpoždění. Na chvíli se tak dostávám mezi stresující lidi, kteří často na nádražích zmatkují. 😁 Naštěstí si po pár vteřinách všimnu, že se to mého vlaku netýká. 🙈 Mám místenku v panoramatickém vlaku, ale na mém místě sedí nějaká slečna. A vagón taky není panoramatický. Slečna neprotestuje, takže usedám na své rezervované místo a vychutnávám si ájryš kafe z automatu. Vedle sedící rodinka se nad situací z místenkou podivuje a připadá jim zvláštní, že oné slečně nic neřekl ten obsluhující číšník z restauračního vozu. Lidi, číšník není průvodčí! Ten se stará o to, abyste se najedli a napili. Přes místenky je tu průvodčí. 😁

Jdu se ubytovat na hotel

Odmítl jsem nabídku 500 €

Jakmile jsem se ubytoval, vzal jsem klíče od pokoje pro kolegu a vyrazil směr Trojhalí v Ostravě. Na pátek bylo celkem dost lidí, ale nával jsme zvládli a dokonce se tady objevili lidi z Pitína. Samozřejmě, že jsem čuměl jako tele na vrata, když mě někdo neznámý oslovil Vlasťo. 😁😁 Po skončení prvního dne jsme šli na večeři do oblíbeného podniku 2 promile a rovnou jsem si domluvil pivko s Břicháčem Tomem. Jestli to vyjde, uděláme z toho tradici 😀😂 Na hotel to nemám daleko a procházka přes vyhlášenou Stodolní ulici, byla vážně lákavá. Odolal jsem 😁 Jsem totiž celkem unavený, takže dám sprchu a jde se spát. Snídaně je zítra od osmé ráno, tak snad ji nezaspím. Dobrou.
Jo, a abych nezapomněl, dnes mi celý den psala přes Instagram nějaká ženská, že by ráda vytvořila z mé fotky pro klienta obraz Dokonce prý mi za to pošle 500 €. Ale protože pořád prudila, že to pošle jen přes PayPal a nechtěla zvolit jinou platební metodu (navrhoval jsem Revolut nebo Trisbee), bude se muset spojit s někým jiným.

Po roce v Mirror Pub

S Tomem Kosačíkem

V sobotu jsem se naštrachal do halloweenského obleku a Míša od Balonkáře Toma mi namalovala masku na oči. Prý jsem vypadal dobře. A Asi jo, protože se se mnou fotilo pár lidí. Natočil jsem úplně pro cizího borce zdravici pro jeho šéfa, že by měl jít vejš, protože byl ten, který na moji výzvu přišel ochutnat brownies a za ním se strhla lavina dalších lidí. Zastavil se za mnou i Romča z rodného Slavičína a Tomáš Kosačík alias Břicháč Tom, dodržel slovo a dorazil s celou rodinkou taky. Než jsme s Tomem dali večerní pivo, chtěl jsem si vybrat z bankomatu peníze. Jenže! Bankovní kartu jsem neměl u sebe ani jednu. Všechno jen v mobilu. Vybrat si z uzavřené místnosti, bylo v tu chvíli nemožné. Naštěstí do minuty, šel vybírat nějaký mladý pár, tak jsem se vetřel. Vracím se vyhlášenou, ale poloprázdnou, Stodolní ulicí v Ostravě na hotel. Když jsem tady byl před pár lety poprvé, žilo to tady úplně jinak. Každý bar byl plný lidí a najít si volné místa pro party čtyř nebo šesti lidí, bylo prakticky nemožné. Dnes byste se usadili s celým zájezdem.